OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Karlovy Vary 1968

... a jiný tankista - když jsem mu nadával do okupantů - odpověděl "eto naša zemlja, slovjanskaja"! Ten incident před poštou (kácení pomníku sovětského vojáka), se musel odehrát poměrně brzo ráno, ale přesnou hodinu už nevím - neměl jsem tenkrát celý den pojem o čase. (Ke kácení pomníku došlo kolem 7 hod. ranní a já jsem tam přišel asi okolo deváté. To už byla socha rozbitá a na zemi. Do hlavy sochy rozzuřený dav kopal až ji dostal ke břehu řeky, kam jí nakonec srazil posledním kopancem. Nykl) Nikdy předtím jsem nepomyslel na odchod do ciziny, ale během toho roku po okupaci mi bylo stále jasnější, že mi ty moje aktivity jen tak neprojdou, že mě to asi bude stát pěkných pár let svobody ne-li krk. Po výslechu na ruské komandantuře v Jaltské ulici jsem se ocitl na listině 40000 kontrarevolucionářů - šuškalo se, že ti prý skončí na Sibiři. Sice - prý díky Husákovi - tak neskončili, ale to jsem nemohl vědět. ( autor snímků - Vojtěch Terber )

Převzato z http://stopar.cs-info.cz/index.php/historie-karlovarska-mainmenu-35/117-karlovy-vary-a-ruske-tanky-vnr-1968

 

Přidat komentář

Kolik je OSM mínus š e s t ? (napiš číslici)